Většina škol ruší doplňkový prodej potravin ve svých prostorách. Pamlsková vyhláška je totiž tak moc přísná, že bufety a automaty s jídlem nemají co nabízet. Jejich provoz na většině škol končí a místo nich tam zbývá jen hladové okénko.Původní cíl této vyhlášky měl za úkol zregulovat nabídku potravin a nápojů. Šlo především o chipsy, sladké nápoje a potraviny, jejichž konzumace není pro děti žádoucí. Dodavatelé měli za úkol dodávat pouze zdravou stravu, toho ovšem nebyli schopni.Když se ale důsledně podíváte pamlskové vyhlášce na zoubek, zjistíte, že by ve školních bufetech nesměli prodávat ani to, co je za zdravou stravu považováno. Zbude tedy provozovatelům než prodávat pouze čistou vodu? S tou ovšem žádné děti nezaujmou. Většina bufetů raději ukončí svou činnost.Maximální přípustné limity cukru, tuku a soli v potravinách způsobí, že v bufetech nebude možné prakticky prodávat nic. Důsledky tedy budou negativní, a ke zdraví školáků stejně nepřispějí. Přitom většina bufetů nabízela celozrnné pečivo a toasty se zeleninou. Pokud si děti nebudou moci svačinu koupit přímo v prostorách školy, půjdou si pro ni do obchodu, kde stejně nakoupí plno škodlivých věcí.Pokud svačinu dětem připraví předem doma rodiče, těžko budou řešit dodržování nesmyslných limitů. Ve škole se dnes nesmí prodávat tradiční pečivo ani většina mlékárenských produktů. Rodiče ale jistě svým dětem občas takovou svačinu stejně připraví.Nová pravidla se bufetům nelíbí. Pravdou sice je, že podle České školní inspekce více než 80% jídel v bufetu nepatří do zdravé výživy, což ale není chyba pravidel, ale potravin. Omezit nejrizikovější potraviny, jejichž nadměrná konzumace je hlavní příčinou vzniku nadváhy a obezity v populaci, bylo cílem pamlskové vyhlášky. Školy by ale zdravou stravu mohly propagovat i jinými způsoby. Například prevencí a osvětou. A další dvě hodiny tělocviku týdně by dětem možná prospěly mnohem více, než ubírání v jídelníčku.